ŽI LÉT

Stópam enko rako tebe,
sajneda semza tebe jebe,
léo časi hrabim mir,
dagrém skricev svójkvar tir.
Kadar pate dóvhni póme,
zmréžo sio jamem róme,
da mina gósli gódejo
inmikvar tiro krade jo.

Kosem zópet nači stini,
spétra zmišlam ode klini,
akerme nibló tólko lét,
upo rabla ježi lét.